Měrotín, memoriál Josefa Vitoula, 8.6.2013

Ach ta nalívačka...

Druhou červnovou sobotu jsme zamířili opět na sever, přesněji do Měrotína. Po loňské zkušenosti se jistě všichni na tuto soutěž těšili. Zajímalo nás také, zdali se i letos na soutěži objeví sbor ze zahraničí. Startovní pořadí jsme měli rezervováno a počasí nám oproti loňsku taky přálo. Na nástupu jsme se dozvěděli, že přijel sbor dobrovolných hasičů z Polska. Bylo rozhodnuto, že soutěž bude dvoukolová, což nás potěšilo. Nebylo nutné již na nic čekat a mohlo se začít.

Měrotínští hned při prvním útoku předvedli slušný čas 15,44. Nicméně dalo se tušit, že uvidíme ještě rychlejší pokusy. Mezi dalšími pokusy bylo pár neplatných pokusů a šli jsme na start my - muži. Pravda, terén kolem základny nebyl žádná hitparáda, ale museli jsme se s tím nějak poprat. Nachystáno bylo, odebrali jsme se tedy za startovní čáru. Po výstřelu všichni vyrazili naplno vpřed. Po několika sekundách už jsem vrážel savici s košem pod hladinu, ale pocítil jsem, že se nám ji s Bédou nepodařilo dostat do správné polohy. Po vytažení savice to bylo jasné, museli jsme nalití zopakovat a v tu chvíli jsme mohli zapomenout na slušný čas. Stejný problém nás potkal i v loňském roce. Ačkoliv to může znít jako výmluva, shodli jsme se Zdenou, že nestandardní rozměry kádě vyžadují preciznější přístup a není možné spoléhat na navyklý způsob napasování savice pod hladinu. Bylo tedy zřejmé, že při druhém pokusu musíme nalívačce věnovat mnohem vyšší pozornost. Nutno však dodat, že naše nezdařilé nalití nebyl jediný problém našeho útoku, a ani kdybychom na zadku nepochybili, zřejmě bychom nedosáhli na dobrý čas. Naše trápení totiž pomohlo zamaskovat Ondrovy potíže se zapojením béčna na rozdělovač, které nestandardně proběhlo až na dráze. Zvláště efektní bylo odhození půlspojky, když Ondra uslyšel stroj pod plynem. Naše druhé nalití mu však poskytlo dostatek času, aby béčko napojil.

Ženy šly ke svému pokusu jako desáté v pořadí. Útok byl celkem zdařilý, ale prostřik na proudech byl příliš velký. Čas 22,94 mohl být o fous lepší. V druhém kole jsme při našem druhém pokusu neponechali nic náhodě a soustředěný výkon přinesl čas 15,38. Měli jsme však nemilé tušení, že umístění na bedně ještě není jisté. Ženy se při svém druhém pokusu opět potýkaly s problematickou nalívačkou a nebylo to tedy stoprocentní. Prostřik na proudech opět značný a čas se nepodařilo vylepšit. Zbývalo tedy čekat na konečné umístění. Rozluštění přišlo s útokem Ješova. Jejich čas 15,03 nás odsunul na 4. příčku a bylo jasné, že večer bude na řadě kulinářské odčinění. Ženy nakonec obsadily pěknou třetí příčku a získaly tak svůj první letošní pohár.