Lesnice - O lesnického vánočního kapra, 15.12.2012
Za deště a na ledu se nám dařilo.
K uzavření letošní sezóny zbývala poslední soutěž. Prosincové speciální klání "O lesnického kapra", tedy třetí ročník předvánoční pohárovky. Vloni jsme se účastnili poprvé a muži měli za cíl obhájit první místo, ženy chtěly zajisté zlepšit loňskou třetí příčku. Sobotní ráno nevládlo příliš přívětivým počasím. Teplota byla nad nulou, to je jistě příjemné, ale déšť na sebe nenechal dlouho čekat. Již po cestě se v autě konala přehlídka různě říznutých čajů v termoskách. Osazenstvo v zadní části však rezignovaně pospávalo. Oproti tomu vpředu byla nálada rozverná.
Po příjezdu jsme zabrali místo pod stanem. S nedůvěrou jsme si prohlédli rozbředlou trať a složili jsme pod přístřešek materiál. Do zahájení zbýval nějaký ten čas, tak přišel na řadu opět čaj, jako zbraň proti sychravému prostředí. Věděli jsme, že budeme startovat někdy v první desítce. Týmy byly předregistrovány a jelikož některé nepřijely, ze situace vyplynulo, že naše ženy půjdou jako druhé a muži jako pátí. Dostat stroj do provozní teploty bylo náročnější než obvykle, savice držely zpříma jako prkna a všichni se snažili držet ruce v teple. Holky od podzimu trochu pozapomněly jak vše správně urovnat na základně, tak byla potřeba malá nápověda. Po chvíli bylo vše připraveno ke startu. První metry k základně byly zdolány opatrným klusem, zapojení klaplo, koš i spoj také a proudařky na nevyzpytatelném povrchu uháněly kupředu. Dosažený čas v rámci nestandardních podmínek slušný. 23,73 (PP 22,55).
Netrvalo dlouho a na start se chystali muži. Při přípravě na základně se vyskytl malý zádrhel, který si na poslední chvíli vyžádal změnu umístění koše, ale nebylo na místě z toho dělat kovbojku, takže jsme v poklidu mohli nakráčet na startovní čáru. Opět opatrný rozběh, jisté pospojování, ukázková nalívačka, plný kotel a voda vpřed. Na levém proudu malá smyčka zdržela vodu o sekundu oproti pravému a celkový čas byl 16,80 (PP 15,70). Karty byly rozdány a my mohli jen čekat, co předvedou ostatní. Inu, netrvalo dlouho a na první místo jsme mohli zapomenout. Chlapíci ze vzdálené Kuřimi se blýskli časem 16,19 a vyhoupli se do popředí. Ostatní pokusy byly poznamenány především bojem na spoji savic, kde prohnutí do horizontální roviny a pevné naražení se sešroubováním představovalo často kámen úrazu. O to větší zásluhu mají na našich výkonech Alda a Jana, kteří úkon zvládli bez zaváhání. Soutěž byla dlouhá, celkem běželo 18 mužských týmů a 8 ženských. Naše ženy napjatě sledovaly své soupeřky a po posledním pokusu mohly propuknout v jásot, protože je nikdo nepřekonal. Muži nakonec také spokojení, protože Kuřimští byli jediní přemožitelé.
Zbývalo zodpovědět poslední otázku. Která sestra hasička si vyloví kapra, jakožto výhru, z kádě. Celkem očekávaně nebylo možné docílit dohody a tak z toho vyplynulo, že výhru za první místo (živého kapra) vymění s druhými v pořadí za dortového kapra. Bylo to zklamání především pro nás ostatní, protože jsme si chtěli užít nějakou tu srandu v podobě zápasu svésedlická žena vs. lesnický kapr.
Nutno ještě doplnit, že jsme jeli výsledky mírně oslavit do restaurace U Facků, z čehož především velitel nebyl nadšen a dával to výrazně najevo. Vše však proběhlo více méně v poklidu a lesnická štace tak byla úspěšná se vším všudy.
Jirka
